Parkour. Nebezpečný hazard, nebo dobrá protiváha k počítačové zábavě?

21. listopad 2017

Vypadají trochu jako zloději, kteří před něčím utíkají. Přeskakují přes ploty, betonové zábrany, běhají po střechách podchodů, přehupují se přes šikmé stříšky, skáčou skrčku přes zábradlí, na místě dokážou vystřihnout salto pozadu nebo jakýkoliv jiný náročný akrobatický prvek. V České republice zažívá boom kontroverzní pouliční sportovní disciplína jménem parkour. Jejími ctiteli se stávají čím dál tím mladší děti. O parkouru jsme si v pořadu Atrium na Rádiu Junior povídali s parkouristou Tomášem Dohnalem.

Jenom v Praze se pohybuje něco kolem 600 parkouristů, nebo chcete- li traceurů. „Ještě před sedmi lety nás tady v Čechách lidé moc neznali a když už, tak si nás spojovali s vandalismem nebo se sprejerstvím,“ vzpomíná parkourista Tomáš Dohnal, který se zdolávání přirozených překážek věnuje už přes deset let. „Dnes už je to jiné, když ve městě trénujeme nějaký trik, zastaví se třeba i starší lidé a řeknou, že je to hezký. Je to asi tím, že už se toho o parkouru víc ví a vlastně i ty naše pohyby už vypadají jinak. Jsou profesionálnější,“ dodává s úsměvem.

Parkour se šíří mezi malými dětmi


Dělat akrobaticko-gymnastické triky na ulici, v kulisách města, čím dál častěji přitahuje nejen dospívající, dospělé, ale i malé děti. Kroužky v DDM s názvem Parkour jsou, alespoň v Praze, beznadějně obsazené. Plno mají i pobočky TJ SOKOL, kde se odvážili vzít tuto netradiční sportovní disciplínu pod svá křídla. Není divu, parkourové skokanské prvky jakoby byly vystřižené z učebnice atletiky a gymnastiky. K šíření parkouru a s ním příbuzné disciplíny freeruningu napomáhají internetová videa. Odkazy na ně si mezi sebou přeposílají už i sedmileté děti, které chtějí své „cool“ vzory napodobovat. Rodiče jsou na jedné straně rádi, že děti vstanou od počítačů, na druhé straně mají o své nezkušené ratolesti strach.

Co člověk, to jiný parkour

Přeskočit z jedné střechy na druhou není jen tak a podle znalců je prý tolik parkourů, kolik lidí je dělá. „S každým člověkem přichází nová disciplína,“ potvrzuje Tomáš Dohnal, jeden ze zakladatelů zatím největší parkourové haly v Čechách v Praze na Jarově. „Nepočítejte s chrániči, ani helmami. Parkour je především o svobodě, o sebedůvěře, o vyjádření sebe sama skrz pohyb. Je potřeba ale hodně trénovat na zemi a teprve pak jít do výšek. Je důležité umět dobře pracovat se strachem, naslouchat mu. Parkour je vlastně také o vyhodnocování toho, na co mám a na co ne.“ V pořadu Atrium na Rádiu Junior Tomáš Dohnal mj. také zdůraznil, že hodně nebezpečné věci ve výškách na internetu raději nezveřejňuje. Jde mu o to, aby se to nesnažily napodobit právě malé děti, kterým ještě správný odhad a zkušenosti chybí.

Více se dozvíte v celém rozhovoru:

autor: Andrea Zajíčková
Spustit audio

Pusť si video