Jak vychovávat digi-děti?
Děti, které se narodily do světa bujícího internetu a digitálních technologií, učí ti, kteří dostali předpotopní tlačítkový mobil až jako dospělí. O tom, zda je tuto generační propast možné překlenout a proč v nás dítě připoutané k mobilu vyvolává strach, mluvila Monika Valentová v pořadu Atrium s filozofem, intuitivním pedagogem a lektorem Janem Kršňákem.
Digitální školní pomůcky to nezachrání
Na překotný vývoj v oblasti digitálních technologií se školy často snaží reagovat nákupem pomůcek jako jsou tablety nebo interaktivní tabule. Často však jejich potenciál neumějí využít a dětem je snažení učitelů nezřídka pro smích.
„Dnešní dítě si myslí, že počítač je přirozený a telefon je součástí jeho těla. Děti už jsou zvyklé vytvářet obsah, věci měnit, zasahovat do nich. A pokud proti nim stojí učitel, který říká, že je jediným zdrojem informací, které už jsou vytvořené, hotové, dítě to nezajímá,“ říká lektor.
Škola – oáza bez přístrojů?
„V naší společnosti se všichni stáváme kyborgy. A je otázka, jestli má škola připravovat děti na život ve společnosti, která se stává čím dál víc nelidskou. Pokud by škola měla být prostředím, kde se lidé učí komunikovat s dalšími jedinci svého druhu a prozkoumávat svět, do něhož se narodili, a nic víc, pak média možná nejsou úplně potřeba, protože se k nim děti dostanou mimo školu,“ uvažuje Jan Kršňák. „Ale to se neví. To je potřeba vyzkoušet.“
Klacek je lepší než tablet
Je dokázáno, že pohyb rukou a prstů je klíčový pro rozvoj mozku. „Když si hrajete s klackem nebo s kameny, bahnem nebo s různými stavebnicemi, vaše prsty se hýbou daleko víc než na tabletu. Takže se paradoxně zdá, že pro rozvoj mozku (a v tom případě i analytického nebo technického myšlení) je minimálně v první fázi života, do šesti sedmi let, praktičtější čas na médiích minimalizovat,“ dodává lektor.
Pokud se také ptáte, proč cítíme strach, když naše dítě sedí u počítače, proč mu s nástupem do školy dáváme první mobil a jestli nám před očima vyrůstá generace hackerů, poslechněte si rozhovor s pedagogem, lektorem a filosofem Janem Kršňákem.
