Prořezání švestky v únoru spadá do kategorie mýty a pověst
V měsíci dubnu čeká majitele ovocných stromků důležitý úkol. Je potřeba vzít nůžky do ruky a pustit se do práce. Zatímco jabloně a hrušně už bychom měli mít ostříhané, švestky přicházejí na řadu v dubnu.
„Ostřiháme je tak, aby se větve vzájemně nekřížily, odstraňujeme větve, které rostou směrem dovnitř koruny. Jinak peckoviny z velké části pouze prosvětlujeme,“ vysvětluje Miloslav Tuček z Českého svazu zahrádkářů.
Pokud bychom zakrátili každý letorost, způsobí to rozvětvování výhonů. „Tím ztrácíme úrodu a dochází k zahušťování koruny. Pak do stromu nemůže sluníčko ani vítr. Vítr způsobuje osychání, které zabraňuje tvorbu houbových chorob a sluníčko má důležitý význam pro tvorbu, zrání plodů, jejich vybarvování i chuť,“ připomíná Miloslav Tuček. Samozřejmě se odstraňují i větve, které překážejí v pohybu na zahradě.
Střih na ovocných stromech se provádí každý rok. „Mnohdy vidím, že se to zanedbává, střihá se ob rok, dva, ale pak je práce mnohem náročnější,“ upozorňuje zkušený zahrádkář.
Co se týká nářadí, postačí dobré nůžky, skládací pilka, oblouková pila na větší větve nebo i motorová řetězová pila. Větší rány se ošetřují latexem nebo stromovým balzámem.
Miloslav Tuček vám ještě vzkazuje, že měsíc duben je ideálním termínem na roubování ovocných stromů. Připravte si rouby, štěpařský vosk, pásku na obmotání roubu a směle se pusťte do práce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
