Přečtěte si Nejveselejší knihu o pirátech

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše knižní záložka.

Končí říjen a školáci mají zrovna podzimní prázdniny. Jakpak je asi trávíte?

Představuji si, že když se dost venku vyběháte a vyskáčete, přijdete si domů dát něco dobrého, obloukem pak obejdete televizor a nesáhnete po tabletu ani podobném žroutu času, nýbrž po nějaké knížce, na kterou se už od rána těšíte; rozsvítíte lampičku a za chvíli… za chvíli už jste v docela jiném světě, kam vás dokáže přenést jenom prima kniha.

O kom, o čem? Řeknu vám to na příkladu. Znám kluka, jmenuje se Ondráš, a toho Ondráše drží už nějaký čas vášeň pro piráty. Vystřihuje si články o pirátech, obzvlášť, když jsou u toho obrázky, a doplňuje seznam věcí, které musí znát a pokud to jde dokonce i mít každý pořádný pirát.

Tak třeba: dělo a dělová koule, puška a kulka. Páska přes oko, dřevěná noha a berla. Soudek střelného prachu a láhev rumu a hliněná dýmka. Dalekohled. Mapa pokladu, truhla s pokladem, zlatá cihla a zlaté mince. A konečně, to byste neuhodli, papoušek. Papoušek!!! Protože i pirát potřebuje někoho, kdo by ho měl rád.

Celý ten seznam pirátských potřeb jsem opsala z novinky Nejveselejší kniha o pirátech, plné legračních obrázků. Napsal ji Fin Mauri Kunnas, ilustrovala Finka Tarja Kunnas, přeložila Češka Magdalena Břenková a vydala Grada pod značkou Bambook, počet stran čtyřicet.

Ondráš váhal, jestli má nejradši kapitolu o pirátské princezně Patricii, nebo tu o Robinsonovi, a nakonec se rozhodl pro Robinsona, protože ten si z dlouhé chvíle na pustém ostrově vyrobil ze dřeva různá udělátka, například: škrabátko zad a škrabátko hlavy, větrem poháněný kartáček na zuby, dále větrem poháněnou kolíbací postel a dokonce i zouvák, i když neměl chudák žádné boty. Robinson pořád naříkal, že nechce být na ostrově sám, když tu náhle jednoho krásného dne u ostrova přistáli… No piráti, přece!

Co bylo v té Nejveselejší knížce o pirátech dál, to už si přečtěte sami.

Na shledanou za týden se těší vaše knižní záložka.