Přečtěte si knížky Záhada školní půdy a Rádio hlásí

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše knižní záložka.

Byla jednou jedna holčička, a ta se nejmenovala Červená Karkulka; jmenovala se Alenka. Měla štěstí, protože bydlela hned naproti škole – ještě dojídala snídaňový rohlík a už vcházela do třídy. Do první třídy.

Alenka měla velké přání – toužila zažít dobrodružství, něco hodně napínavého. A tajemného. Seděla v lavici s Janou a do jejich party patřili ještě spolužáci Adam a Lukáš. Děti se shodly na tom, že dobrodružné a tajemné věci se začínají dít až po setmění.

Jejich pátrání začalo celkem krotce: domluvili se, že každý se bude večer dívat z okna a pozorovat, jestli se nestane něco zvláštního. Lukáše na ulici zaujala blikající lampa. Janu muž, který se zastavil u výlohy plné šperků. Adama zarazily podivné zvuky. A Alenka? Alenka se z okna dívala na školu.

Myslela si, že nejspíš nic zajímavého neuvidí, ale mýlila se. Když si prohlížela velká tmavá okna školních tříd, najednou se lekla. Jedno okno se rozsvítilo. Alenka se zadívala pozorněji. Nebylo to v žádné třídě, ale nahoře, v podkroví. Dívala se na rozsvícené okno, dokud neusnula…Zajímá vás, jak to bylo dál?

To si budete muset v knížce Záhada školní půdy, kterou napsala Zuzana Pospíšilová, nakreslila Magda Veverková a vydal Portál v edici První čtení, to nic není – to už si budete muset přečíst sami.

Po napínavé Záhadě školní půdy si dáme trochu legrace. Z nakladatelství Paseka nám přišla knížka Rádio hlásí, napsal ji i nakreslil Jiří Slíva. Vybírám dvě ukázky:

Rádio hlásí: V Unhoštilétá bába na košti.
Nebo správně: v Unhoštětilétá bába na koštěti.
A ještě:Rádio hlásí divná slova,sotva je umím zopakovat.
Balamba bekele, ubangi zulu.
Kalumba tebele, musangi bulu.
Rádio hlásí, a nic mi to neříká.
Bude to asi Rádio Afrika.

Na shledanou za týden se těší vaše knižní záložka.