Přečtěte si knížky Konečně doma a Pozdní sběr

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše knižní záložka.

Před týdnem byl v plném proudu Mezinárodní knižní festival Praha 2015 – viděla jsem tam dětí jako smetí; jestlipak jste byli mezi nimi?

V tramvaji jsem odposlechla pěkný dialog dvou asi desetiletých dětí, kluka a holky. Holka povídá: Jdeš na knižní veletrh? Naši mě tam berou za odměnu. A kluk na to: A mě za trest. Před pražským rozhlasem na Vinohradech se ve dnech kolem veletrhu každou chvíli zastavilo poštovní auto a pan listonoš nastrkal do okýnka podatelny zas nějaký ten balíček s knihami.

Tak třeba nakladatelství Paseka nabízí knihu Konečně doma od Američana Adama Rexe (přeložila Veronika Volhejnová); tenhle autor svoje knížky píše i kreslí, možná jste slyšeli o jeho trilogii Křup! Konečně doma je předloha k animovanému filmu, ten film se jmenuje, to byste neuhodli… Konečně doma! a v kinech u nás se hraje od konce letošního března, mimo jiné i ve formátu 3D, nezapomeňte si doma brejle, pokud je máte v šupleti od minule.

Na knize je napsáno: Pro čtenáře od osmi let. A pro jejich rodiče. Je to knížka napínavá, tak trochu fantastická, hodně dobrodružná a taky legrační, a důležitou úlohu v ní hraje kočka Čunča a tajný signál, klidně vám ho prozradím. Je to začátek písničky Kočka leze dírou. A ještě je tam mimozemšťan, ale dál už ani muk.

Co takhle dát si… básničku, pochopitelně. Znala jsem jednoho slavného spisovatele, a ten tvrdil, že dobrá poezie je pro všechny čtenáře bez rozdílu věku. Poslyšte báseň Hřeb; napsal ji Vladimír Mikeš do sbírky Pozdní sběr a tu sbírku vydalo nakladatelství Kniha Zlín. Hřeb. Jak drží takový hřeb po léta skryt hluboko v břevně? Zarazil ho tam můj děd, zjevně.

Na shledanou za týden se těší vaše knižní záložka.