Přečtěte si knížku Mlsná štika a jiné příběhy

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše knižní záložka.

Sedím tuhle v rozhlase u svého stolu plného knih, knížek a knížeček a ještě je tam jabko a láhev s vodou, a už zdálky slyším, že někdo běží po chodbě. Ťukyťuk, zaklepal ten někdo na dveře, a byla to moje kamarádka Jana z Rádia Junior, celá udýchaná. Ahoj, záložko, povídá, mám pro tebe něco opravdu moc pěkného; myslím, že budeš zírat.

A taky, že jsem zírala: ze všeho nejdřív na spoustu obrázků neboli ilustrací, prohlížela jsem si je několikrát za sebou. Divíte se, čemu se divím – ilustrace přece patří do každé dětské knížky. Tak tedy od začátku: nakladatelství e-bohém a Mladá fronta nabízejí knížku Mlsná štika a jiné příběhy.

Pan spisovatel Arnošt Vít totiž vybral a převyprávěl několik desítek bajek od Ezopa, La Fontaina a Ivana Krylova a děti z celé republiky se pokusily ty bajky ilustrovat. Připomínám, že bajka je krátký literární útvar, kde zvířata jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti, a nakonec se čtenář dozví, jaké z toho plyne poučení.

Na ukázku vybírám jednu krátkou podle Ezopa, Želvy a žáby se jmenuje. „Do houfu žab na břehu rybníka se přiloudala želva. Bědovala a naříkala, jak je ubohá, že se musí celý život vláčet s tím protivným krunýřem, který ji tíží a omezuje v pohybu; že by si ráda taky zaskotačila, proběhla se a zaskákala lehce a rychle jako vy, milé žabičky – takové a podobné litanie rozpřádala. Žabičky ji poslouchaly, okukovaly její opancéřované tělo a ani si nevšimly, že nad nimi krouží čáp. Stačilo klapnutí zobákem a jedna z těch svižných a lehce se pohybujících žabiček doskákala. Želva to sledovala a poznala, jak tenkou a zranitelnou kůži ty skákavé kuňkalky mají, jak stačí málo a je po nich. A pochopila, že život v krunýři je sice obtížný a nedovoluje ledacos, zato ale krunýř jako nedobytný hrad ji chrání před útoky a zlobou všech nepřátel. To ji uspokojilo, zaradovala se a na svůj úděl přestala naříkat.“

Na shledanou za týden se těší vaše knižní záložka.