Přečtěte si knížku Luisa a Lotka

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše knižní záložka.

Co s vámi dělá, když se řekne Luisa a Lotka? Je vám to povědomé? Usmíváte se? Cože? Vy mně nerozumíte a nevíte, co to má jako být – ta lujzaalotka?

No to jsou přece dvě holčičí jména, jména dvou desetiletých děvčat – a ta se čirou náhodou sešla na letním dětském táboře v rakouských horách. Jedna přijela z Německa, z bavorského Mnichova, a druhá z rakouského hlavního města – což je (jak jistě dobře víte) Vídeň. Jedna se jmenuje Luisa Palffyová, druhá Lotka Körnerová. A nikdy se neviděly.

Na tom by nebylo nic divného, kdyby si ty dvě holčičky nebyly podobné jako dvě kapky vody. Jedna má sice vlasy samou kudrlinku, nosí je rozpuštěné, kdežto ta druhá má copy. A když si ty copy rozpustí, na zádech se jí dmou vlasy samá kudrna. Holky na sebe koukají a nevěří svým očím.

Do deseti let byly přesvědčené o tom, že jsou jedináčkové. Pak se domluví, že jedna má jen tatínka, a ta druhá… ano, správně, ta má jenom maminku. A když se ukáže, že se obě narodily 14. října, ke všemu v Linci nad Dunajem, a když jedna pozná na fotografii, s kterou se mazlí ta druhá, svou maminku, holčičkám dojde, že na ně rodičeod malička šili habaďůru. A že jim to vrátí.

Dál už nic neprozradím, snad jen to, že slavný německý spisovatel Erich Kästner napsal tuhle bezvadnou knížku v roce 1949. U nás ji o pět let později přeložila Hana Žantovská a toto vydání pro čtenáře od osmi let v nakladatelství Albatros je už jedenácté! Z čehož plyne, že tuhle knížku si kdysi s chutí četla vaše babička, pár let na to vaše maminka a teď máte tu možnost vy.

Ještě bych měla dodat, že Erich Kästner napsal mimo jiné napínavou dětskou knížku Emil a detektivové a ta, o které vám vyprávím a která se jmenuje Luisa a Lotka, byla už nejednou zfilmovaná a taky ji hrála divadla: nejen s živými, ale i s dřevěnými dvojčaty, neboli divadla loutková.

Na shledanou příště se těší vaše knižní záložka.