Přečtěte si knížku Kočkopes Kvído
Knížka (nejen) pro děti, které si přejí domácí zvířátko, ale rodiče jim to nedovolí.
Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše Knižní záložka.
Napsala mi jedna paní posluchačka: Čas kráčí, nehledí vpravo ani vlevo, nevadí mu kopce, lesy, města ani vodní hladiny, jeho krok je krokem metronomu, nikdy nezakopne, nikdy se ničím se zalíbením nekochá, nikdy nemá puchýře na nohách, nehladoví, nežízní, nezastavuje se s kamarády ani s pejskem, který luští z patníku psí poselství... a už došel… ke kolikátému lednu 2016... – datum si doplňte sami. A paní posluchačka svůj vzkaz ukončila: Leccos a leckdo vás opustí, jen ty knížky, věrné kamarádky, zůstanou s vámi. Potěší, pobaví, rozesmějí, někdy taky rozpláčou nebo postraší.
Konec úvodu a přecházím ke knížce, kterou Triton vydal v rámci Laskavého čtení. Napsal Miloš Kratochvíl, ilustrovala Markéta Vydrová (taky moc pěkně). Knížka je zvenčí spíš modrá a uvnitř zásadně zelená – až na ty barevné obrázky – a jmenuje se, představte si, milé děti, jmenuje se Kočkopes, Kočkopes Kvído.
Týna byla mrňavá holka, měla sice rodiče, ale dohromady si neměla s kým hrát a občas jí bývalo doma smutno. Ani na schovávanou si nemohla hrát, protože neměla nikoho, kdo by ji hledal. A proto chtěla psa, kočku, nebo aspoň papouška. Ale maminka s tatínkem Týně řekli: Ne a ne a ne! Ani psa, ani kočku, ani papouška! A vysvětlili:
Pes je cítit psinou, s kočkou by si lidi pomysleli, že máme doma myši, a papoušek – papoušek už vůbec ne, protože všechno opakuje. „To bych si doma nesměl ani zaklít, krucinálfagot!“ rozčílil se tatínek. Zklamaná Týna odešla do svého pokojíčku a rozhodla se, že si psa, kočku a papouška aspoň nakreslí.
Upozorňuju vás, že to jsem teprve na straně jedenáct – a celá knížka Kočkopes Kvído jich má sto šedesát devět! Samozřejmě nebudu prozrazovat, jak to bylo dál, kde se vzal v bytě u Humplíků kočkopes Kvído, co všechno uměl, co zařídil, proč si postavil hnízdo a kdo byl pan Endrdle. Nezapomínejte, že tahle knížka je „laskavé čtení“, a potěšte se nad ní třeba s rodiči nebo s někým dalším, vašemu srdci milým.
To vám přeje a na shledanou za týden se těší vaše Knižní záložka.
