Ponořte se do pohádkového světa s knížkou Jorinda a Joringel

Milí kluci, holčičky a holky, zdraví vás vaše Knižní záložka.

Máte rádi pohádky? Já moc, a to odjakživa. I když dobře vím, jak ten příběh dopadne, s chutí a napětím ho ráda čtu nebo poslouchám znovu a znovu. Nedávno jsem se zaradovala: Albatros vydal dobře barevnou knížku Jorinda a Joringel a jiné pohádky od Jacoba a Wilhelma Grimmových. Moc dobře ilustroval David Ursiny, z německých originálů rovněž dobře vybral a moc dobře přeložil český básník Radek Malý a s péčí vytiskl Finidr v Českém Těšíně.

Bratři Grimmové (Jacob se narodil v roce 1785 a byl o rok starší než Wilhelm) byli sběratelé německých lidových pohádek. Marně jsem se pídila po tom, do jaké míry se tihle dva bráchové kamarádili, ale asi ano, jinak by nevydrželi spolupracovat bok po boku tolik let, vlastně až do smrti. V německé i světové literatuře se proslavili právě svou sbírkou lidových pohádek a písní, pověstí a legend. Díky nim známe pohádky, jako je Sněhurka a sedm trpaslíků a Šípková Růženka - jsou první, kdo je zapsali. V roce 1841 byli bratři Grimmové jmenováni profesory na univerzitě v Berlíně a začali pracovat na německém výkladovém slovníku (co to je, když se řekne…). První svazek tohoto rozsáhlého díla vyšel v roce 1854 a poslední, 16. svazek až dlouho po jejich smrti v roce 1960.

Pohádkové příběhy bratři Grimmové zaznamenávali co nejpřesněji, ale někdy je kvůli dětem upravovali, změkčovali. Například ve Sněhurce se rozhodli změnit konec - v původním znění musela totiž zlá královna tančit v rozžhavených botách až k smrti. A v pohádce o Jeníčkovi a Mařence byla zlá čarodějnice zaživa upečena v peci. Knížka Jorinda a Joringel obsahuje jednadvacet pohádek. Ta poslední se jmenuje Zlatý klíček a tady je: „Jednou v zimě, když všude ležel hluboký sníh, musel jeden chudý klouček se saněmi pro dřevo…“

Na shledanou za týden se těší vaše Knižní záložka.