O měnové reformě z roku 1953 se dodnes říká, že to byla loupež za bílého dne
Počátkem 50. let 20. století ovládali Československo komunisté a poválečné ekonomice se stále příliš nedařilo. Lidé měli stále větší úspory, protože peníze nebylo za co utrácet.
Vedení státu se proto rozhodlo provést radikální měnovou reformu. Ještě 29. května 1953 prezident Antonín Zápotocký veřejně ujišťoval, že nic takového nehrozí, o den později však nastal pravý opak. 1. června pak začala výměna starých peněz za nové.
Základní poměr byl 5 : 1, to ovšem platilo jen u hotovosti do 300 korun. Pak už byl kurz 50 : 1. Stát seškrtal nuly také na bankovních kontech a část peněz, kterou na účtech lidem zablokoval už v roce 1945, zabavil bez náhrady.
Dodnes se o měnové reformě z roku 1953 říká, že to byla loupež za bílého dne. Finanční zemětřesení pochopitelně vyvolalo vlnu protestů a dokonce i stávek. Nejsilnější byly v Plzni, ovšem i tam bezpečnostní složky odpor potlačily a tvrdě potrestaly.
Měnová reforma měla ve výsledku demoralizační efekt – lidé ztratili motivaci k vyšším výdělkům a vlastním úsporám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
