Nemluví, ale komunikuje!
I dítě, které nemluví, potřebuje komunikovat. O tom si ve středečním Atriu povídala Šárka Fenyková se školskou logopedkou Janou Šarounovou, odbornicí na metody alternativní a augmentativní komunikace (AAK).
Tento obor se věnuje lidem, kteří slyší, pouze jsou omezeni v oblasti řeči. A to ať už tělesným, nebo mentálním postižením.
Alternativní komunikace je vlastně jakékoliv jiné než jen slovní dorozumívání a augmentativní metody jsou metody rozšiřující nebo podpůrné. Využívá se jich u lidí, kteří mají částečně zachovanou schopnost řeči, ale pro běžné dorozumívání je nedostačující.
Komunikovat potřebují už batolata. Nebojte se toho!
Alternativní způsoby komunikace se dají s úspěchem využívat i k dorozumívání se zdravými dětmi, které ještě nemluví. Rodiče se často zajímají, zda takové dítě nezbrzdí ve vývoji řeči, ale odborné studie dokazují, že tyto obavy jsou zbytečné. Naopak se může u malých dětí snížit pocit frustrace v období, kdy si potřebují o něco říct a okolí jim ještě „nerozumí“.
Dá se začít s jednoduchými gesty a posunky, které doprovází řeč a to už v době, kdy je dítěti půl roku. Pochopení obrázků totiž přichází později. Pro znakování s batolaty existují přesné metody, ale rodina si může vytvořit i vlastní znaky. V tomto případě je dobré, pokud znaky používáme v souvislosti s popisovaným objektem. Příklad: Vidím psa, upozorním dítě na psa, použiju znak pro psa a ještě doprovodím zvukomalebným haf, haf.
Používání zvukomalebných slov je většinou i prvním projevem slovní komunikace dítěte. Dítě, které ve třech letech tato slova používá a spojuje do krátkých vět, není dítě, které nemluví. Pokud se nám ale v tomto období, před nástupem do školky zdá, že něco není v pořádku, je dobré navštívit praktického lékaře, aby posoudil přiměřenost vývoje a případně doporučil návštěvu dalších odborníků, nejčastěji klinických logopedů.
Postižené dítě potřebuje komunikovat stejně jako zdravé
U postižených dětí je většinou jisté, že bude potřeba použít nějakou z metod AAK ještě dříve než ve třech letech. Kdy a jak začít poradí i školský logoped.
Metod AAK je mnoho a také existuje spousta pomůcek. Dají se rozdělit na netechnické a technické. Mezi netechnické pomůcky patří obrázky, fotografie, komunikační knihy, kartičky. Mnohé z nich si mohou rodiče vytvořit doma sami. Stačí například vyfotografovat osoby, předměty, hračky, oblíbená jídla, a místa. Tyto fotografie pak nabízet dítěti, aby si samo vybralo, co zrovna chce. Jak s pomůckami přesně pracovat, poradí rodině odborníci.
„V AAK se dá s úspěchem používat i řada technických pomůcek. Od tabletů, přes počítače, různé druhy speciálních spínačů, které využívají hlavně tělesně postižení, až po speciální software,“ říká speciální pedagožka – logopedka Jana Šarounová.
Kde AAK pomáhá?
O metodách AAK se už dnes ví. Rodiny, ve kterých je pravděpodobné, že bude zapotřebí nějakou z metod AAK používat, posílají za odborníky už střediska rané péče.
Jak říká Jana Šarounová: „Z metod AAK například hodně profitují děti s Downovým syndromem, protože u těch je známo, že mají v komunikaci větší problémy než v jiných oblastech. Protože ale většinou hezky používají gesta a manuální znaky, pomohou jim tyto alternativní metody překlenout období, kdy nemluví, a u většiny z nich se pak řeč rozvine zcela normálně.“
Metod AAK se dá také dobře využít u dětí s poruchami autistického spektra.
Cesty k tomu, jak si porozumět, jsou vždycky, jen je třeba se po nich vydat!
