Letopisy Želvíry čili želvy Elvíry, 12. díl

Ž: Želvíra, želva (přes 100)
B: Bertík, papoušek (skoro 80)
I: Iris, kočka (asi 4)
R: Ričinka, štěně (4 měsíce)
M: maminka Lenka (43)
T: tatínek Vašek (45)
J: Jakub, syn (8)
D: Dora, dcera (16)
a další

Ž: Sametová revoluce proběhla u nás velice rychle. Během necelých dvou měsíců se všechno rozhodlo. V pátek 17. listopadu večer policie surově zbila studenty na Národní třídě. Říkalo se, že následkem toho zemřel jeden z nich.
R: Ale Ferda přece zjistil, že to není pravda.
I: To ovšem lidi nevěděli.
Ž: Ano. A protože to nevěděli a protože byli hodně rozzlobení i kvůli tomu velkému policejnímu násilí, rozhodli se stávkovat.
R: Co to je?
I: Ty když jsi ucabrtaná, tak se rozhodneš, že už dál nepůjdeš. Zastavíš se a nikdo s tebou ani nehne. A Dorka ti pak říká: „Ričinko, nestávkuj.“
R: Aha!
B: Když se stávkuje, když je stávka, znamená to, že se zastaví prrráce.

Ž: Stávkovat začali pochopitelně studenti, ale také herci.
I: Proč herci?
Ž: Říkali jsme si, že Národní třída je široká a dlouhá ulice, která v Praze vede od Národního divadla směrem k Václavskému náměstí. K jeho dolnímu konci. A z oken jedné budovy patřící k Národnímu divadlu bylo vidět, jak policie surově zasahuje proti studentům a dalším lidem právě na Národní třídě. Někteří studenti divadelních škol stihli před policií utéct a převyprávěli to svým starším kolegům v divadle.

B: Zkrrrátím to. Zkrrrátka se rrrozhodli, že budou stávkovat. Že se studenti nebudou na prrrrotest učit a herrrci na jejich podporrru nebudou hrrrát. A svolali na sobotu shrrromáždění do jednoho menšího prrražského divadla, aby se domluvili, jak postupovat dál. Jak inforrrmovat o té hrrrůze i o té stávce a přesvědčit co nejvíc lidí, aby se k nim přidali.
I: Ale to přece bylo nebezpečné.
Ž: Jistěže to bylo nebezpečné. A také statečné.
B: Prrrotože už moc dobře věděli, jak surrrová může být při dalších prrrotestech policie.
Ž: A přestože to věděli, rozhodli se, že zase půjdou na Národní třídu protestovat.
B: Tak to by byl pátek, den prrrvní. Den, kdy prrropukla sametová rrrevoluce. Den drrruhý – sobota, den, kdy se studenti a herrrci rrrozhodli stávkovat.

R: Jak to pokračovalo?
B: Pak už byla jedna demonstrrrace za drrruhou. Aha. Vidím, že potřebujete vědět, co je demonstrrrace. To je shrrromáždění lidí někde na veřejném prrrostrrransví.
I: Třeba na Albertově?
B: Ano. Nebo na nějakém náměstí, na ulici nebo v parrrku a podobně. Účastník demonstrrrace je demonstrrrant. A ti demonstrrrranti se sejdou prrroto, aby vyjádřili a předvedli společný názorrr. Třeba že se jim něco nelíbí.
R: Že se jim nelíbí, jak vládnou mocipáni?
Ž: Ano. Nebo že chtějí někoho podpořit. Zajímavé je, že tenkrát na Albertově, než se průvod vydal na Národní třídu, to původně bylo povolené shromáždění. Proto tam bylo tolik lidí. Nebáli se přijít. Jenomže v průběhu toho shromáždění – té demonstrace – rostla v lidech odvaha vyjádřit svůj názor a naštvání na to, jak to v naší zemi chodí.

I: Jak je možné, že ta demonstrace byla povolená? Vždyť bylo skoro všechno zakázané.
Ž: Původně totiž mělo jít o připomenutí padesátého výročí smrti Jana Opletala a oslavu Mezinárodního dne studentů. To mocipánům nevadilo.
B: Nikdo nečekal, jak se to potom zvrrrtne.
R: Ani Vašek, ani Lenka s Ferdou. A Ferda taky chodil na demonstrace?
B: Zpočátku ne. Lenka měla strrrach, že by se jí mohl zase ztrrratit nebo že by mu esenbáci mohli ublížit.
Ž: Ono to o strach skutečně bylo. Všechny další protesty a demonstrace už byly nepovolené. Říkalo se, že už je připravena armáda a vojáci s tanky, aby policii pomohli. To už vyžadovalo velkou odvahu jít demonstrovat. Jenomže se přidávalo stále víc lidí. A také stále víc lidí stávkovalo.

B: Dobrrrou prrráci odvedli studenti a herrrci. Jezdili po celé rrrepublice a vysvětlovali lidem mimo Prrrahu, co se děje. A přesvědčovali je, ať se také přidají k jejich stávce.
Ž: A dařilo se jim to, i když nebylo jednoduché některé lidi přesvědčit. I tak byla spousta těch, kteří se přesvědčit nenechali. Přesto studenti s herci dál ve svém úsilí pokračovali. Lenka dokonce stávkovala v divadle.
I: Naše máma Lenka?
Ž: Hrála malou roličku v Karlínském divadle v Praze. Přidala se statečně k dvěma hercům, kteří hráli hlavní role a odmítli hrát odpolední představení, i když ředitel divadla chtěl, aby se hrálo, že žádnou stávku neuznává.
B: Kamarrrádil totiž s mocipánama. Ale bez hlavních herrrců byl nahrrranej. Sám by to neodehrrrál. Legrrrační bylo, že večerrr už byl spolu s ostatními velký rrrevolucionář. Prrrotože už stávkovala všechna divadla. Tomu se říká rrrychlé převlékání kabátu. Tak rrrychle změnil názorrr, jak rrrychle se dá převlíknout z jednoho kabátu do drrruhého. Z toho mocipánovského do toho sametového rrrevolučního.