Kočičí žena a jiné libanonské pohádky

Milí kluci, holčičky a holky, také dnes vás zdraví vaše Knižní záložka.

Na svém rozhlasovém stole jsem objevila nevelkou obálku a skrz ní prosvítalo něco žlutého – co asi? Knížka, samozřejmě. Přinesl ji Michal Dvořák; pro vlastní potěšení založil nakladatelství Es-Ma, v něm sem tam vydá knížku pro radost sobě a lidí kolem sebe.

Ta žlutá se jmenuje Kočičí žena a jiné libanonské pohádky.
Kdo ví, co je Libanon, ať se přihlásí. Apríl, nezdržujte se s hlášením; povím vám sama, že Libanon je malá starobylá země u Středozemního moře, té oblasti se říká Blízký východ. Hlavní město Bejrút, jazyk arabský. Libanon je prý země cedrů, a jeden takový dlouhověký vždyzelený jehličnan zdobí libanonskou vlajku.

V libanonských pohádkách jsou ženy krásné i vychytralé, jasmín voní ve dne v noci, králové jsou krutí a špetka soli má větší cenu než hromada zlata.

A vy se dozvíte, jak uzdravit princeznu, která spolkla hadí vejce, jak králův syn zkrotil lvího muže, taky kdo to je, ten lví muž a pobaví vás kohout, co kadí diamanty. Prostě – jsou to pohádky pro chytré děti a zvídavé dospělé, a ze všeho nejlepší bude, kdy se tyhle dvě skupiny dají dohromady a budou si číst libanonské pohádky na střídačku – nakonec v nich objeví sami sebe jako v zrcadle.

Poslechněte si libanonskou pohádku Lev, šakal, lišák a osel.

„Lev byl králem lesa. Jeho první ministr byl šakal a druhý lišák. Náš příběh se stal v čase hladomoru.
Lev naříkal: Musíme najít něco k snědku!
Mám nápad, řekl šakal. Zaútočíme na každého živého tvora.
Mám lepší nápad, přerušil ho lišák. V lese žije starý zesláblý osel. Bude to snadná kořist, stejně už pro nikoho nic neznamená.
Lišák zabil osla a mrtvolu přinesl lvovi. Ten se zeptal šakala: Jak si jídlo rozdělíme?
Šakal odpověděl: Lišákovi postačí jedna oslí noha, mně zbývající tři a hlava. Tvá výsost si ponechá to nejlepší, celé oslí tělo.
Lev se pousmál. Pak bez varování šakala zprudka praštil do čelisti a vymrštil ho do vzduchu. Šakal se zachytil ve větvích stromu, pod kterým stáli.
A co ty? Jak bys rozdělil osla?
Tvá výsosti, noha, kterou mi chtěl přidělit šakal, bude tvá snídaně. Ostatní nohy a hlava – to bude oběd tvé vznešenosti a zbytek těla ať je večeře tvého majestátu.
Od koho ses naučil takové moudrosti a vybranému chování, zeptal se lev lišáka.
Od hlupáka, který se teď houpe nad mou hlavou.“

Mějte se pěkně, milé děti. To vám přeje vaše Knižní záložka.