Knižní záložka doporučuje: Plechová Mína

Napsal ji Pavel Hrnčíř, spisovatel, který rád cestuje; moc pěkné obrázky do ní nakreslil David Böhm a tu čtvercovou zelenou knížku vydala Ivana Pecháčková v Meandru.

Proč "plechová Mína!"?

To bylo tak: V jedné zemi, naštěstí daleko od nás, byla válka, tudíž i spousta vojáků a zbraní, a na druhou stranu bída o jídlo a taky skoro žádné hračky. Byl horký den a holčička Drů podala sklenici vody s třemi kostkami ledu žíznivému hodně opilému vojákovi. Voják se napil, pak sáhnul do batohu a vylovil dárek.
Hele, Drů, povídá, tohle je Plechatice; ale za to ouško, co z ní trčí, nesmíš nikdy zatáhnout. Drů se zaradovala, že dostala tak pěknou věc ze zeleného plechu - rozhodla se, že je to kočka s jedním ouškem a že jí bude říkat Mína. Plechová Mína.

Možná si myslíte, kdoví co vám neprozrazuju, a já jsem zatím teprve na straně číslo tři - do konce příběhu jich zbývá něco přes padesát! Protože: jakmile ten voják vystřízlivěl, došlo mu, čím holčičku obdaroval. Nebyla to žádná hračka, žádná kočka Mína, ale hrůzostrašná dospělácká zbraň mina; odstřelí se tak, že se jí vytáhne ouško - a to se potom dějí věci!

A tak se ten voják vydal Drů hledat, aby ji varoval a zachránil. Jenže: když konečně vypátral, kde Drů bydlí, nebyla doma: rodiče ji poslali vlakem za tetou do hlavního města.

Co myslíte, jak to dopadne? Prozradím jen, že Plechová Mína skončí pořádnou bramboračkou. Ve Francii jí říkají ratatouille neboli ratatuj!

A těšte se na Vánoce! To vám přeje vaše knižní záložka.