Juraj Šebesta: Venusshe (Perný týden)

Milí kluci, holčičky a holky, týden utekl a zas je tu vaše knižní záložka.

Mám já vůbec oči, když jsem záložka? Asi ano, protože když se rozhlédnu po svém pracovním rozhlasovém stole, dá mi práci v těch haldách knížek najít cokoliv, dokonce i telefon; naštěstí se umí ozvat. Jak se tak nořím mezi knihy a sahám po sluchátku, na povrch se jako pampeliška dere jedna celá žlutá, Venusshe se jmenuje, aneb Perný týden. Napsal Juraj Šebesta a vydalo nakladatelství CooBoo jako Komiksový román pro teenagery a jejich politováníhodné rodiče v ilustracích Kataríny Slaninkové.

Slaninková skvěle kreslí a Šebesta bezvadně a hodně drsně píše – taková je pravda. Knížka se sice jmenuje Venusshe (pozor!, to je planeta, planeta lásky), ale příběh vypráví třináctiletá holka Lucie s ofinou přes pravé oko.

Lucii se líbí Lukáš, který ale dělá jako že nic; některý holky jsou kamarádky a jiný ne, škola Lucku moc nebaví, uklízení taky ne, a je tam ještě pes a taky rodiče; ti to s Lucinkou myslí nejlíp a radí jí, co si vzít na sebe a co jíst a pít, kam a s kým jít, popřípadě nejít, kdy a co se učit a ke všemu táta přišel o práci a nějak si pořád nemůže najít novou.

Lucka má občas polepšovací záchvat; projevuje se například takto: „Bože, jak já to vlastně žiju?! Samý blbý seriály, stupidní pořady, celý dny shrbená u četu! Už si dám bacha, abych měla čas na učení. Nemůžu tak moc trčet na facebooku. Zakazujte mi to! Dejte mi dobrý knížky, poraďte mi dobrý filmy! Takhle už dál žít nemůžu!!!“ A pak sedne ke klavíru a hraje melodie ze Stmívání, které pro ni její nemožná máma okopírovala v práci. Hraje sice s přehmaty, zato s citem, ta čerstvě třináctiletá Lucie z netradičního románu s komiksovými vsuvkami.

Děti se v knize Venusshe uvidí jako v zrcadle a dospělí se o nich leccos dovědí.

To vám vzkazuje vaše knižní záložka. Na shledanou za týden!