Jak v první třídě nepřijít o iluze
Šli jste 1. září do školy s natěšeným prvňákem a teď máte doma smutné nebo otrávené stvoření? Návštěva školního psychologa rozhodně není od věci.
Na začátku školy číhá na rodiče, učitele i samotné prvňáky nejedna past. Kdy do nich nejčastěji padají?
Když rodiče:
- chtějí, aby dítě reprezentovalo, jak bylo vychováno. „Když rodiči strašně záleží na tom, aby dítě ve škole předvedlo dobrý výkon a bylo učitelem dobře hodnoceno, je to pro obě strany velká psychická zátěž,“ popisuje náročné začátky školní psycholožka Mgr. Lucie Sušická.
- cítí, že jsou v očích dítěte sesazeni z trůnu. „Najednou se Bohem stává paní učitelka a to může být pro některé rodiče tak náročné, že mohou začít s učitelem rivalizovat,“ říká psycholožka.
- nezvládají nutnost včasného ranního odchodu z domu a včasného příchodu do školy.
Když děti:
- neumějí přijmout režim, který je jiný než v předškolních zařízeních. „Dítě si nemůže dojít na záchod, když se mu zachce, nemůže si povídat, když se mu chce, nemůže si hrát. Musí se naučit sedět na místě. Když chce něco říct, musí se přihlásit a čekat, až ho paní učitelka vyvolá. Musí se zkrátka naučit oddálit uspokojení svých potřeb a to bývá často velmi náročné.“
- nepřijímají tzv. „dálkové vedení“, kdy musí reagovat na pokyny, které jsou určeny všem. Dítě se musí naučit, že pokyny určené celé třídě platí i pro něj a je výhodné, aby poslechlo.
Když učitelé:
- chtějí být pro děti zajímaví a nedaří se to. Motivovaní učitelé chtějí děti pobavit a současně něco naučit, což je velký kumšt, který vyžaduje hodně energie.
- cítí, že děti i rodiče chtějí, aby učení šlo rychleji. „Přitom na začátku školního roku je úkolem učitele především děti tzv. napodmiňovat, aby byly schopné reagovat na pokyny, fungovat ve skupině a přijmout pravidla chování dané třídy a školy. To jsou věci poměrně neviditelné, ale je za tím velký kus práce,“ dodává Lucie Sušická.
A co dělat, když už na některé z možných úskalí narazíme? Dozvíte se z rozhovoru se školní psycholožkou Mgr. Lucií Sušickou.
