Jak to bylo s objevem žárovky?

27. květen 2013

Otočíme vypínačem a máme v pokoji světlo - kdykoliv. Ovšem nebylo tomu tak vždycky. Po tisíce let v minulosti byli lidé závislí jen na slunečním svitu a od západu slunce do jeho východu museli žít v temnotě.

Jediným zdrojem světla v noci byl oheň a s tím je spojený vznik prvních umělých světelných zdrojů. Byly to různé louče a olejové lampy. Velkým pokrokem byl vynález svíčky, která byla velmi praktická. Pak přišly na řadu petrolejky, ale to všechno bylo pro velké veřejné budovy nebo potemnělé ulice málo. Divadla a bulváry ozářil až svit lamp na zemní plyn. Ve všech těchto svítidlech byl ale hlavním zdrojem světla plamen. Doslova revolucí ve svícení byl vynález žárovky.Vznikla tak, že při objevování elektřiny se přišlo na to, že drátek, kterým prochází elektrický proud, se dřív nebo později zahřeje a začne zářit. Po dlouhých pokusech se nakonec ukázalo, že nejvhodnějším kovem pro svícení je wolfram a ten můžeme také vidět jako malinkou spirálku v klasických žárovkách. Vynálezcem žárovky byl Heinrich Göebel, ovšem do sériové výroby ji zdokonalil Thomas Alva Edison.

Žárovku doplnil praktickým závitem, který se používá dodnes. V historii světelných zdrojů má své místo také český vynálezce František Křižík. Ten zase zdokonalil obloukovou lampu, která byla schopná osvítit velké prostory, jako třeba tovární haly.

Nejznámější exponát Muzea Františka Křižíka - oblouková lampa

Ještě dokonalejším světelným zdrojem, než je žárovka, se v první polovině 20. století stala výbojka. Je to skleněná trubice naplněná plynem. Z jednoho konce trubice na druhý pak prochází elektrický výboj a jeho reakcí s plynem vzniká světlo různé barvy. Trubice naplněná neonem svítí červeně, argon způsobuje fialovou barvu a xenon modrou. Výbojky nám svítí v domácnostech i dnes, ovšem už to nejsou průhledné skleněné trubice, ale bílé. To proto, že jsou naplněny parami rtuti. Světlo, které v těchto zářivkách vzniká, je ultrafialové a není běžným okem vidět. Proto je trubice zevnitř potažena tenkou bílou vrstvou, která ultrafialové záření promění na běžné světlo, které vidíme.

Nejmodernějšími světelnými zdroji jsou diody a LED diody, které jsou například i v obrazovkách nejnovějších televizorů. Bohatou a velmi cennou sbírku světelných zdrojů má Národní technické muzeum, které můžete navštívit v Praze na Letné.

Moderoval Jan Herget.

autor: Redakce Rádia Junior
Spustit audio