Jak probudit čtenáře

Jsou dnešní děti čtenářsky negramotné? Čtou jen vzkazy na Facebooku? Didaktik literatury, básník a pedagog PhDr. Ondřej Hník uvádí věci na pravou míru.

Děti čtou opravdu méně než před 10 lety - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain Děti čtou opravdu méně než před 10 lety ©

I vzkaz na Facebooku je text 

Výzkum, který v roce 2014 provedla Městská knihovna v Praze na vzorku dětí ve věku 9–14 let ukázal, že čtou opravdu méně než před deseti lety. Přesto je pro 47 % dětí čtení stále zábavou. Pro 18 % dětí je to nuda nebo něco nepotřebného. A co je smutné, 12 % dětí nikdy nezažilo společné předčítání v rodině. 

Další průzkumy ukázaly, že děti čtou méně beletrii a více odborné nebo populární časopisy a texty na internetu. Důležitost čtení se přitom nepřeceňuje. „Člověk díky němu může získat větší představivost, lepší obrazotvornost, rozšiřuje se mu jak pasívní, tak aktivní slovní zásoba, lepší se vyjadřovací schopnosti,“ říká didaktik literatury Ondřej Hník. „Navíc může čtení fungovat jako protiváha světa, který je velice rychlý a neúprosný a velmi racionální,“ dodává. 

Předčítejme a o přečteném mluvme! 

Dr. Hník popisuje dvě základní cesty, jak situaci zlepšit. První je společné předčítání, druhou pak povídání si o přečteném. Obrovskou roli hrají mateřské školy. Často se tak děje při řízené činnosti, kdy učitelky dětem předčítají a pak o textu společně diskutují. Tak dítě zjistí, jak moc může být literatura zajímavá a co všechno se v ní dá objevit. 

Zhruba v první a druhé třídě by děti měly začít číst samy. Ideální je, když chvíli předčítá rodič dítěti a chvíli dítě rodiči. „Rozhodně bychom neměli dítě do čtení nutit, ale na druhou stranu, on někdy ten pokrok bolí,“ dodává Hník. 

Přehrát

Jak probudit čtenáře aneb Popularizace literatury. S básníkem a didaktikem literatury Ondřejem Hníkem si povídá moderátorka Monika Valentová.

Povinná četba ano, ale jinak 

Děti ji rozhodně v lásce nemají, často je odrazuje už jen svým názvem. „Když název jen přejmenujeme, nic nevyřešíme. Je potřeba s povinnou literaturou zacházet lidským způsobem. Buď dát na výběr z více knih, nebo předložit dětem seznam autorů a nechat na nich, jakou knihu si od nich vyberou,“ říká pedagog. 

V Čechách je navíc veliká propast mezi spontánní četbou mimo školu a školní četbou. V povinné četbě se objevují díla, která jsou vyčpělá, nebo která dětem mnoho neřeknou a dostává se do ní málo knih, po kterých by děti sáhly spontánně. 

I s neoblíbenými čtenářskými deníky je potřeba umět pracovat. „Když se žákyně zeptám „jak by ses zachovala v roli postavy a proč“, nemůže to nikde opsat nebo stáhnout z internetu. Když zadám úkol: „vypiš z knihy nejnudnější pasáž a vysvětli, proč právě tahle ti připadala nejnudnější“, opět se toho dítě musí aktivně účastnit a navíc ho to často i baví,“ popisuje učitel. 

Prožitkem ke čtenářství 

Zážitkovost ve výuce je cílevědomý koncept, v němž jde o to, aby poznání probíhalo přes zážitek a tím získalo trvalost. Aby nešlo o biflování, jehož výsledky jsou pomíjivé. Základ je o problému nepřednášet, ale vstoupit do něj. 

„To se dá dělat už v mateřské škole. Vyprávěním podle obrázků, tvorbou obrázkové osnovy, báseň se dá rozstříhat na verše, které děti posléze skládají, tím vstupují do reálných problémů kompozice literárního díla a tím se o ní něco učí. A odnášejí si trvalejší poznatky,“ říká Ondřej Hník. 

To dokládá Dalova pyramida učení, podle níž si lidé pamatují 10 % z toho, co čtou, 20 % z toho, co slyší, 50 % z toho, co slyší a vidí, 70 % z toho, co řeknou a napíší, a 90 % z toho, co udělají. 

Dalova pyramida učení dokládá, že poznání by mělo probíhat přes zážitek. Tím získává trvalost - Foto: Helena Petáková Dalova pyramida učení dokládá, že poznání by mělo probíhat přes zážitek. Tím získává trvalost ©

 

Vysílání

 

Archiv

Audio archiv

Kamery

Vysíláme Live
On Air
Zavřít