Jak jsem se stal mudrcem

Milí kluci, holčičky a holky, po týdnu na vás zase ťuká vaše knižní záložka. Mávám z knížky, kterou napsal Rudo Sloboda a nazval ji Ako som sa stal mudrcom. Cože? Rozumíte mi? Mluvím cizím jazykem... totiž slovensky.

Vaši rodiče, pokud ještě pamatují dobu, kdy jsme žili v Československé republice, slovenštině rozumějí. Nejen slovům, která jsou těm českým podobná: tak třeba chleba je slovensky chlieb, mléko mlieko, žák je žiak a student se slovensky řekne... to byste neuhodli, študent.

Ale slovenština má i slova docela jiná, než čeština. Uvedu několik příkladů: topánky jsou boty, papuče bačkory, čučoriedky borůvky, vankúš je polštář, ťava velbloud, rošňovodič je strojvůdce a cencúľ – jestlipak víte, co je cencúľ (s měkkým ľ na konci)? Cencúľ v zimě visí ze střechy a když vysvitne jarní sluníčko, začne z něj kapat, až zmizí docela. Cencúľ je, už to jistě víte, rampouch.

Jenže my už dvacet let Československo nejsme a nakladatelství Paseka dalo knížku Ako som sa stal mudrcom přeložit do češtiny. Požádalo o to Pavla Šruta, básníka, co píše taky knížky pro děti; možná znáte jeho Lichožrouty. Dal jí název Jak jsem se stal mudrcem, a taky bych neměla zapomenout na Tomáše Klepocha, který tuhle bezvadnou knížku bezvadně ilustroval.

Přečtu začátek první kapitoly, jmenuje se Jak se jmenuju.
„Slyším budík. Budí tátu. Táta otevře oči, podívá se na budík, potom si povzdechne a vystrčí nohy zpod peřiny. I máma vstává. Táta se zeptá: Janík spí?
Pevně přivřu víčka. Spím.
Naši v kuchyni snídají. Chutná jim, nikdo je nemusí do jídla pobízet. Bouchají dveře, vržou vrátka do ulice. Korunou ořechu vykoukne sluníčko, posvítí si na mou postel.
Janíku, vstávej, volá máma z kuchyně.
Chceš kávu, mléko, nebo čaj?
Proč my nikdy nemáme zmrzlinu? povzdechnu si.“

Konec ukázky a já, vaše věrná záložka, si jdu zarejdit po té knize o klukovi Janíkovi, co má strejdu Rudu, co má všechno nakřivo: zrcadlo i obrázek na zdi, a že má hlavu holou jako koleno, střídá tři čepičky. Strejda pořád něco ztrácí, v noci nespí, u kamaráda kováře objednal železné sáňky a ke všemu umí česky i slovensky.

Já taky, preto sa lúčim: Do videnia o týždeň, vaša knižná záložka.