Ekonomická šikana

V zemích východní Evropy je tento druh šikany spíše záležitostí posledních let. Na západě mají s „brand bullying“ nebo „fashion bullying“, tedy šikanou týkající se značek nebo oblečení, zkušenosti daleko delší. Spektrum toho, proč může být dítě šikanováno, je ale širší. Často se stává, že jsou děti terčem posměchu například kvůli účesu nebo svačině, která není náležitě „trendy“.

Nezlehčujme situaci!

„Obecně je velmi těžké poznat, že je dítě obětí jakékoli šikany, tedy i ekonomické. Z výzkumů vyplývá, že se děti svěří strašně pozdě, tedy ve chvíli, kdy už je šikana vystupňovaná, protože je pro ně celá situace hrozně ponižující,“ říká psycholožka Barbora Downes.

„Pokud už dítě o šikaně řekne, rozhodně by se od nás nemělo dočkat zlehčující odpovědi typu: ´Z toho si nic nedělej, to máš úplně jedno, oni jsou hloupí, nech to být´ a podobně. Jakmile dítě jednou takovou odpověď zažije, potom si dvakrát rozmyslí, aby to nějakému dospělému řeklo,“ vysvětluje psycholožka.

První reakce je klíčová

Nejdůležitější je dát nejdříve najevo empatii, vcítění. Nezačít hned radit, situaci nezjednodušovat. „Když nevíme, co říct, je dobré minimálně svými slovy zopakovat to, co nám dítě řeklo. Tím mu dáme najevo, že ho dobře vnímáme a zároveň zjistíme, zda jsme správně porozuměli,“ říká psycholožka.

Co dál:
- pokusit se vyjádřit, zda správně chápeme, co dítě v danou chvíli prožívalo. „Bylo ti to líto, měla jsi strach, ty jsi asi nevěděla, co máš říct…,“ a podobně. Dítě tak bude vědět, že ho chápeme a jsme na jeho straně.
- společně hledat řešení. Nejlepší je, když k němu dojde dítě samo, protože nepříjemnou situaci bude také řešit bez naší pomoci
- společně probrat strategii, jak se k agresorovi chovat a jak se mu postavit

I to se dozvíte z rozhovoru s psycholožkou Barborou Downes.