Domácí úkoly – rodinná večeře 21. století?

Lektorka vědomé pedagogiky, bývalá učitelka a ředitelka Ivana Málková, je ještě vyhraněnější: „Já to dokonce vnímám tak, že domácí úkoly dětem na prvním stupni škodí.“ Názory učitelů i rodičů se různí. Na některých školách, kde domácí úkoly v nižších třídách zadávány nebyly, si je paradoxně rodiče vymohli. Byla to pro ně totiž zpráva o tom, co dítě dopoledne ve škole dělalo. Takovou informaci lze ale získat i jinou cestou.

Vyjasněme si názory

„Je potřeba zahájit s rodiči povídání na téma, co si kdo pod pojmem domácí úkol představuje. Pro mě je třeba nepřijatelný úkol, který má dohnat to, co učitel ve škole nestihl. Nebo úkol z látky, kterou dítě nechápe,“ popisuje svou ideologii Málková. „Zároveň pro mě není domácí úkol jít s prvňáčkem odpoledne na hřiště a poprosit ho, ať do písku napíše písmenko, které se ten den naučil.“

Ani proklamované zodpovědnosti a disciplíně se dítě v první a druhé třídě podle vědců nenaučí výukovou cestou. Daleko lépe ji v sobě probudí například při péči o domácí zvíře, které dostane na starosti.

Hlavně kreativně!

Ivana Málková, která založila první soukromou porevoluční Školu hrou, domácí úkoly dávat nechtěla. „Náš záměr byl, že doma je prostor pro to, aby mělo dítě možnost si odpočinout, hrát si, rozvíjet své talenty, dělat věci, které ho těší a hlavně trávit čas se svými rodiči.“

Zastánci domácích úkolů říkají, že pro základní dovednosti, jako je čtení, psaní a počítání, je domácí trénink nezbytný. Klíčová je ale forma. Pokud má dítě opsat do písanky stránku z učebnice, zpravidla nechápe smysl takového počínání a je demotivované. Přitom i psaní lze trénovat zábavně a smysluplně. „Pokud je učitel citlivý a kreativní, může paradoxně prostřednictvím zábavných domácích úkolů vnášet do rodiny harmonii, zájem a chuť společně něco objevovat,“ dodává Málková.

A jak by takový „zábavný domácí úkol“ mohl vypadat? Dozvíte se z rozhovoru s lektorkou vědomé pedagogiky Ivanou Málkovou.