Děti a nuda

Nudná hodina ve škole, nekonečné čekání u lékaře či monotónní činnost, která nám nedává smysl. S nudou jsme se v životě setkali všichni, většinou už jako děti. Může být ale nuda i nebezpečná? Jak je to s nudou u dnešních dětí? Mají vůbec šanci nudit se ve světě, kterému vládnou informační technologie?

S nudou jsme se v životě setkali všichni. - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain S nudou jsme se v životě setkali všichni. ©

Nuda byla a je přirozenou součástí našeho života. Slavná věta z filmu Do hlubin študákovy duše, „Kam hledíš, lotosový květe?“, má stále svou platnost. Určitý problém současné doby lze však vidět v obrovském nárůstu množství podnětů, které jsou dnešním dětem nabízeny. A přitom k tomu, aby se děti naučily vypořádat se s nudou, nepotřebují ani tak přemíru podnětů a nabízených aktivit, jako spíš dostatek času a příležitost, aby si v nich mohly samy hledat a nacházet svůj osobní smysl.  

Na vině jsou do jisté míry i moderní komunikační technologie, které děti velmi oslabují v jejich schopnostech sáhnout po vlastních zdrojích v případě, že se nudí. Namísto toho jim nabízejí vysoce stimulující způsoby zábavy a trávení času a tím také možnost okamžitého uspokojení potřeb. Děti nejenže jsou pak více pasivní a závislé na podnětech, které k nim přicházejí z vnějšku, ale především nemají možnost naučit se svou nudu efektivně zvládnout.  

Děti se naučí nudu zvládat vlastními silami jenom tehdy, když jim k tomu dáme příležitost.  

Nechte své dítko čas od času samo se sebou, aby si mohlo nudu, když na něj přijde, natvrdo zažít. Potom ta chvíle lelkování a otrávenosti není ztrátou času, protože dítěti dává možnost zažít pocit kontroly nad situací, což ho posiluje v rozvoji samostatnosti, v učení se tomu, jak nakládat s vlastním časem, a umožňuje mu to hledat a nacházet to, co ho baví. Dítě tím zároveň získává velmi důležitou a cennou zkušenost, učí se regulovat vlastní prožívání a uvědomovat si, že za to, jak se ve své nudě cítí a jak s tím naloží, je samo zodpovědné.  

Proč je to tak důležité? Pokud se dítě nenaučí s vlastní nudou zacházet, může pro něj být i nebezpečná. Ukazuje se, že dlouhodobě nezvládnutá nuda může souviset s takovými projevy, jako je apatie, deprese, anhedonie (neschopnost cítit radost), v extrémních případech se projevuje stavem podobným tzv. naučené bezmocnosti, kdy člověk k životu zaujímá rezignovaný postoj a nevěří v to, že sám může něco ve svém okolí změnit. Také se hovoří o souvislosti mezi nudou a různými typy závislostí, včetně nadměrného přejídání, silnou potřebou vyhledávat nevšední zážitky, impulzivním až agresivním chováním, gamblingem a dalšími formami asociálního až antisociálního chování od záškoláctví až po delikvenci.  

Jak se nuda projevuje a proč je dobré vědět, zda se vaše dítě opravdu nudí? 

Současné výzkumy naznačují, že pravděpodobně existuje více typů nudy, které souvisí nejen s tím, v jaké situaci se dítě zrovna nachází, ale také s faktory nacházejícími se na straně dítěte samotného. Potom mluvíme např. o jeho dosavadních zkušenostech, schopnosti oddálit uspokojení na pozdější dobu, případných problémech s pozorností, určitých osobnostních vlastnostech a především o schopnosti nacházet ve věcech subjektivní smysl. 

Zatímco některé děti mají sklon reagovat na nudnou situaci celkovou aktivizací, snaží se situaci všemožně změnit (např. při vyučování takoví žáci např. stále vyrušují), jiné děti se spíše stáhnou do sebe, oddávají se dennímu snění, myslí na něco jiného (tento typ žáka se potom při vyučování jeví jako „duší nepřítomen“). Obě skupiny reakcí mohou být v případě dlouhodobě nezvládnuté nudy pro dítě rizikové.  

Nejen rodiče, ale i učitelé a poradenští pracovníci by měli vědět, ke kterému typu prožívání nudy dítě inklinuje, a s tím potom pracovat. Stejně tak je důležité umět rozpoznat, zda se jedná o skutečné projevy nudy, nebo zda je nuda pouze součástí určité strategie či celkového postoje, který má dítěti přinést získání určitých výhod, případně zda dítě netrpí poruchou rozpoznávání emocí, tzv. alexithymií. 

Více se dozvíte v rozhovoru s Denisou Urbanovou z katedry psychologie PedF UK, která byla hostem Andrey Zajíčkové v pořadu Atrium. 

Přehrát

Děti a nuda. Současné děti mají mnoho virtuálních podnětů. Znají vůbec nudu, nebo ji naopak pociťují více než děti předchozích generací? Je nuda nebezpečná? Hostem Andrey Zajíčkové je Ing. Bc. Denisa Urbanová z katedry psychologie PedF UK.

Vysílání

 

Archiv

Audio archiv

Kamery

Vysíláme Live
On Air
Zavřít