Čtení má být spojené s touhou
Čtenář není pouze ten, kdo čte plynule, rychle a se správným důrazem. Dobrý čtenář čtené prožívá a zároveň analyzuje.
Dekódování písmenek a základní porozumění slovům, to je jen polovina čtení. Podle Kateřiny Šafránkové, lektorky programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) je důležité, aby se četlo s porozuměním. Plynulé čtení s porozuměním je ovšem výsledkem dlouhodobého procesu, který by měl být nastartován již v předškolním věku. Čtení od nejútlejšího věku má být spojeno s příjemnými zážitky.
Pokud chceme vychovat dobrého čtenáře, snažme se u něj vyvolat touhu. „ Jde o touhu něco se dozvědět, nechat se pobavit, dostat se do jiných světů, zažít něco, co v normálním světě běžně zažít nemůžeme. Přes prožitek se utváří dobrý vztah ke čtenářství. Čím dříve se začne, tím lépe. To ovšem neznamená děti již od útlého věku do čtení nutit, “ říká Šafránková a doplňuje: „Jde o to dětem odmala číst, ukazovat obrázky, povídat si o knihách, nechat je domýšlet děj, nebo je třeba pobízet k tomu, aby přemýšlely o tom, jak se zachovat v situaci, ve které se právě nachází hlavní hrdina.“ Takto se podle lektorky čtenářských dílen rozvíjí nejen čtenářství a vztah ke knihám, ale i myšlení jako takové.
Dvacet minut denně před spaním nestačí.
Na čtení je dobré vyhradit si denně více času než jen chvíli před spaním. Zatímco dříve platilo, že čtení není vhodné přerušovat a dětem vysvětlovat nepochopené, dnes pedagogové naopak doporučují diskusi a kladení otázek. Vhodné jsou tzv. otevřené otázky typu: Bylo to správné, jak se ten pejsek choval? Co ti to připomnělo? Co to způsobilo? Co se asi stane dál? Takové otázky pomáhají dětem více se vžít do příběhu, identifikovat se s postavou. Smysl naopak nemají otázky, které zjišťují například: Kolik měl pejsek flíčků na zádech? Takové pouze ověřují přečtené či slyšené a myšlení příliš nerozvíjejí.
„Čtení také otevírá prostor pro kritické myšlení. Nejde ovšem o kritiku ve smyslu kritizování. V angličtině slovo „critical“ znamená spíše způsob pohledu na svět ve smyslu dívání se na věci z různých úhlů. Děti můžeme vést například k přemýšlení o tom, zda je přečtená informace uvěřitelná, dobře podložená,“ říká propagátorka anglosaského programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, který je v českém prostředí realizován již téměř 20 let. Je zaměřen především na vzdělávání učitelů, kteří pak ve školách vedou své žáky k uvědomělému čtení a psaní a tím ke kritickému myšlení. Jednotlivé metody tohoto programu mají společný cíl. Naučit děti psát pro sebevyjádření a toužit po informacích, které jsou pro ně zásadní a důležité.
Rozhovor Kateřiny Šafránkové s moderátorkou Andreou Zajíčkovou byl vysílán 22. června 2016 v pořadu Atrium na Rádiu Junior. Poslechnout si ho můžete zde:
Tipy na to, jak probudit touhu po knihách
Se čtením a prohlížením knih začněte už od nejútlejšího věku.
Pokud to dítěti nevadí, prokládejte čtení otázkami, které ho více vtáhnou do děje.
Dětem čtěte nahlas, a to i v době, kdy už samy čtou. Umožníte jim tak poznat literaturu, kterou by ještě bez vaší pomoci nezvládly přečíst. Děti se tak mohou seznámit při čtení s tím, co je skutečně zajímá.
Nechte výběr knihy na dětech a nebojte se nekvalitní literatury. Nadšení čtenáři u ní nezůstanou. Do dětského pokoje občas nenápadně položte svůj knižní tip.
Pokud vaše dítě čte jen komiksy, obrňte se trpělivostí. Mezi komiksy je spousta skvělých příběhů.
Nestačí pouze 20 minut denně před spaním v době, kdy jsou všichni unavení. Vyhraďte si na čtení více času, o příběhu diskutujte.
Vůbec nevadí, když se dítě opakovaně dožaduje stále jedné knihy. Děti se rády vrací do prostředí, které už dobře znají. Objevují vždy nové souvislosti.
