Co si vyprávějí andělé?
Knižní záložka vám tentokrát představuje knížku Co si vyprávějí andělé Pavla Brycze.
Milí kluci, holčičky a holky, hlásí se vaše knižní záložka, tak trochu povánočně unavená z toho, jak pořád měním barvy. Doufám, že jste našli pod stromečkem aspoň jednu knížku a už ji máte rozečtenou. Nebo že byste ji už zhltli a chystáte se na další?
Možná právě na tu, ze které mávám dnes; ostatně znáte ji z našeho vysílání. Pavel Brycz ji nazval Co si vyprávějí andělé; tuhle krásnou knížku vydala Mladá fronta s obrázky Zuzany Seye. To bylo tak: v Praze je malý barokní kostel svatého Tadeáše a tam se po nocích scházejí andělé. Andělé strážní neboli andělíčkové strážníčkové, ke kterým se některé děti modlí před spaním:
Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku.
Duši tělo opatruj, andělíčku, strážce můj.
Možná nevíte, že tihle andělé hlídají lidi odmala až do smrti; když se v tom kostele svatého Tadeáše sejdou (a Tadeáš je patron lidí, co se ocitnou v těžké nouzi, nebo v zoufalé situaci - což obvykle souvisí), tedy když se sejdou, vyprávějí si o tom, co s těmi svými lidmi zažili. A protože v pondělí končí rok 2012 a lidi se radují (asi, že začnou lepší časy), loučím se s vámi pro letošek jednou z mnoha bláznivých básniček Miloše Kratochvíla.
Jmenuje se Pes a klokan a je z knížky Pes nám spadl.
Když jsem se bavil s Jardou Horákem, řekl mi, že by chtěl být vlčákem.
Naučil bych se štěkat a výt - a měl bych klid.
To mě neláká, stát se hafanem.
Mnohem radši bych chtěl být klokanem.
Klokan může mít kapesné. A pes nééé!
Na shledanou v novém roce se těší vaše knižní záložka.